Za soumraku / Just after sunset

26. května 2016 v 14:17 | LovingFan |  Knihy
Za soumraku je sbírka povídek, která vznikla v období, kdy se King obával, že ztratil schopnost psát povídky.
Záviděl mladším spisovatelůma třeba i teenagerům, že ještě nemají mozek "zahalený" do těžkých a propletených příběhů a dokážou psát s jakousi lehkostí a "nerozvážností" jednoduché a dobré příběhy.
Myslím ale, že tu schopnost vůbec neztratil :)

První povídkou je Willa
Příběh o mladém páru, jeho známých a několika dalších lidech, kteří společně jeli vlakem. Ovšem něco se s vlakem stalo a oni tak musejí čekat na svůj osud. A zjišťují, že to čekání může trvat celou věčnost, ale nikdo z nich kromě Willy si tento fakt nechce připustit...
Povídka se mi vcelku líbila. Člověka má děj trochu zmást, ale jako zkušeného Kingaře (:D) mě zápletka nezaskočila. Je to trochu mrazivý příběh o životě po životě.

Druhá povídka nesoucí název Utíkej, Káčo, utíkej už mi říkala o něco víc. Příběh ženy, která se po tragické události rozhodla běhat. A z běhání se stala její závislost. Utekla tak doslova od svého života, ze kterého zbyly jen trosky, do nového běžeckého života. Zabydlí se na ostrůvku, v domě svého otce a oběhává si celý ostrov, každý den - stejná trasa. Jednou jí však její běžeckou rutinu naruší otevřená příjezdová brána jednoho z domů u pláže a podezřeně otevřený kufr. Začíná její "běh" o život a poté má pocit, že přesně pro tento okamžik začala běhat.
Tenhle příběh jsem si zatím oblíbila nejvíc, protože jsem jednu dobu taky dost běhala a vím, jaký to je krásný pocit a jak člověk nikdy nemá dost.
love water pretty running beach

Třetí povídkou je Harveyho sen.
Je to doopravdy Kingův sen, který prý jen přepsal na papír. Takže to měl bez vymýšlení, tuhle povídku za něj vymyslel jeho mozek během spánku a on ho ráno jen sepsal. Jedná se o další mrazivý příběh, tentokrát vyprávějící o jakési předtuše ve snu, která se ráno vyjeví jako nepříjemná skutečnost.

Čtvrtá povídka nese název Odpočívadlo
Celkem krátká a rázná povídka o muži spisovateli, který jede po silnici a potřebuje si odskočit. Zastaví u odpočívadla, kde stojí jediné auto. Vejde do chodby k záchodům, kde zpoza rohu vyslechne "rozhovor" mezi mužem a ženou. Také zaslechne několik facek, které ten muž uštědřil ženě a hodně nadávek. Rozhoduje se, jak se v takovou chvíli zachovat, zda utéct a nemíchat se do cizích problémů nebo zasáhnout. Ale takový on není. A proto přivolá svůj pseudonym, aby situaci vyřešil...

Další pěknou povídkou je Rotoped, i ten ve mne zanechal myšlenku. Obtloustlý muž se u svého doktora dozvídá o vysokém cholesterolu a vyslechne si od doktora metaforu svého těla. Že v jeho těle pracují jakýsi dělníci, kteří se snaží pracovat co nejlépe to dokážou, ale někdy je práce prostě tolik, že se na něco vykašlou a nechají to být. Můžete si tak představit nadměrný příjem tuků a cukrů. Přece jen je to moc hezká metafora. Muž si ji vezme k srdci a začne se sebou něco dělat. Koupí si rotoped, omezí nadbytečné jídlo a začne hubnout. Stále musí myslet na své dělníky. A aby se u toho ježdění na rotopedu tolik nenudil, namaluje si na zeď před sebou táhnoucí se cestu a představuje si, že jezdí po různých silnicích a cestách. No opravdu se potom nenudí, protože cesty začínají být reálné a hubnoucí muž se začne setkávat se svými "dělníky těla", kterým ubývá práce a nelíbí se jim to...

Šestá povídka se jmenuje Věci, které po nich zůstaly
Moc se mi líbila, protože je na námět 11.září a to já moc ráda :3 :D Název povídky je přesný. Vypráví o věcech, které zůstaly po obětech a které teď straší v bytě jednoho muže, který se pádu Dvojčat vyhnul. Ten vypráví svůj příběh a postupně se zbavuje těchto věcí navracením příbuzným.
Spíše mě povídka zaujala z psychologického hlediska. Opravdu se to stalo a po obětech určitě zbyly některé věci, které mohou působit strašidelně.
world september center trade world trade center

Sedmou povídkou je Maturitní odpoledne
Krátká a jednoduchá povídka. Spíš takový záběr do filmu, řekla bych. Je to další Kingův sen, který sepsal po probuzení.
Dívka chodí s bohatým chlapcem, uvědomuje si, že do té rodiny pořádně nepatří a rodina ji to dává okázale najevo. Přemýšlí nad tím, co bude dělat dál a jak si uspořádat život. Za pár minut ale nastane situaci, která vše vyřeší za ní a je uplně jedno, co chtěla ona nebo kdokoliv jiný.
explosion nuclear it's happening

Osmá povídka je zkratkou jména - pouze N.
Je mou druhou nejoblíbenější, protože se zase jedná o téma, které mi je hodně blízké - OKP - obsedantně kompulzivní porucha. Tady je tedy brána z dosti jiného pohledu, ale to jí dělá ještě děsivější. V téhle povídce naleznete i trochu toho fantasy/sci-fi, narozdíl od předchozích.

Další povídkou je Peklený kocour
Znovu jednoduchá a vcelku krátká povídka o kocourkovi. Starý muž na vozíku si objedná nájemného vraha, aby zabil kočku. Tohle černé chlupaté klubíčko štěstí má na kontě už 3 zabití a muž na vozíku je přesvědčen, že je na řadě. Nájemný vrah je tímto zaskočen, ale 12 000 $ za zabití kočky - kdo z nájemných vrahů by to nebral. Bere tedy kocoura do auta a společně jedou na místo, kde má být kocour zabit. Je zavázán v pytli, ale nevypadá, že by ho to nějak štvalo - dokonce přede. Za pár okamžiků vrah zjišťuje, že zabití kočky nebude tak jednoduché. Kočka je venku z pytle a drásá se na řidiče. Nabourají a zaseknou se v příkopu. Řidič je na půl ochrnutý a nezmůže nic. Zůstal na pospas ďábelským spárům kocoura.
https://media.giphy.com/media/KNowO8lFIjK0/giphy.gif

Následuje povídka Předplatné New York Times za velmi výhodnou cenu
Zrovna tahle povídka mě ničím nezaujala. Byl to teda nepříjemný pocit z pohledu hlavní postavy, ale vcelku nic hrozného ani děsivého. Příběh o ženě, které při letecké katastrofě zahynul manžel, který jí zavolá v dne jeho pohřbu (nevím, jestli to je přímo den pohřbu, ale u ní v domě se sešla rodina, aby pro něj truchlila - prostě je mrtvý a neměl by volat!) Povídka na 8 stránek s předvídatelným koncem.

Jedenáctou povídkou je Němý
Naopak tento příběh si mě vážně získal! Námět je to perfektní. Byl by z toho i dost dobrý short horror. Je to vyprávění muže u zpovědi v kostele, který svezl "němého" muže. Uvědomil si, jak je to vlastně skvělé a svěřil mu během dlouhé nudné cesty všechny své problémy týkající se manželky, podvádění, strachu o dceru a rozvodu. Vypráví mu svůj příběh, který by nikoho nenechal chladným - rozhodně ne žádného milujícího muže. Když si potom udělá zastávku na záchod, němý stopař mu zmizí z auta. Nijak zvlášť to tedy neřeší a jede domů. Za pár dní zjišťuje, že stopař vůbec nebyl němý, když je jeho manželka s milencem nalezena mrtvá...

Předposlední povídka se jmenuje Ayana
Trochu mi to připomíná tématiku ze seriálu Královská nemocnice. Je to příběh o zázraku a daru předávaném z člověka na člověka. Představte si, že byste měli možnost párkrát za život jiného člověka zbavit smrtelné choroby.. Přesně o tomhle je krátká povídka Ayana.

Poslední tedy 13. povídkou je V úzkých
Tahle povídka se mi velice zalíbila. Byla poněkud delší než většina povídek ze sbírky. Avšak má spád a je čtivá. Je to příběh obyčejného muže, který už delší dobu nevychází se svým "sousedem".Bydlí na Želvím ostrově, kde vede jediná dlouhá ulice.Soused ho štve z toho důvodu, že by nejraději skoupil všechny pozemky a vybudoval na nich domy pro turisty a podobnou "havěť". Už se tak dlouhou dobu přou o jeden krásný pozemek na mysu. Soused mu jednoho dne zavolá, že by chtěl vše udobřit a domluvit se jako lidé. Ano, jako lidé. Takže náš hlavní hrdina končí zamčený v mobilní toaletě na zkrachovalem rozestavěném pozemku, kterou jeho dobrák soused převrátí. Nemá žádnou únikovou cestu ven. Toaleta je pobytá kovovými pláty, venku žhne slunce a obsah toalety se vlil do kabinky. Hlavní postava zažívá odporná a zdlouhavá muka, až se mu nakonec podaří dostat ven. A převezme spravedlnost do svých rukou, ovšem ne úplně. Není natolik šílený, aby člověka zabil, narozdíl od jeho souseda...
Tohle byla místy asi zatím ta nejnechutnější povídka, kterou jsem od S.Kinga kdy četla. Byla perfektní!
https://media.giphy.com/media/K6Nons5i6AxlC/giphy.gif

Na závěr jsou autorovy poznámky k jednotlivým povídkám. Ty si čtu nejraději, protože mě zajímá za jakých okolností povídka vznikla.
Hodně lidí na internetu hodnotila tuto sbírku povídek velmi negativně, že je to například nejslabší sbírka, co kdy vyšla a že povídky nestojí za moc. Ale myslím, že právě naopak patří mezi jedny z těch povedených a kvalitních. Sto lidí, sto chutí. Za mně doporučuji přečíst, rozhodně se nebudete nudit :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama