Stephen King - Životopis - Dětství 2.část

3. srpna 2015 v 12:09 | LovingFan |  His life
V roce 1958 se Ruth se Stephenem a Davem přestěhovala do West Durhamu v Maine. Domluvili se s rodinou, že budou bydlet ve starém domku fary a starat se o rodiče, kteří už sami o sebe pečovat nemohli. Bydleli vedle metodistického kostela s tím, že Ruth sama byla metodistkou. Pravidelně chodili do kostela, kde Steva ovlivnilo časté kázání o pekle a síře a dalších spirituálních věcech. Také tohle velmi ovlivnilo jeho tvorbu a často to propaguje v jeho dílech.

Ve West Durhamu nebyla žádná knihovna, zato tam pravidelně jezdil bookmobil. Zde se konečně malý Steve dostal k literatuře pro dospělé a ne jen do dětského oddělení. Půjčil si první detektivku od Eda McBaina a tím se vše prolomilo. Zjistil, že taková je skutečnost a realita. Skončilo období beletrie pro mládež. Poté přešel k četbě Edgara Allan Poea a Johna MacDonalda.

V období let 1957-58 řádil v Nebrasce a Wyomingu sériový vrah Charles Starkweather a jeho přítelkyně Caril Fugateová. Když byli dopadeni, Stephen se o jejich případ začal zajímat a sbírat novinové útržky. Ruth s tím samozřejmě nesouhlasila, jednou našla jeho novinové výstřižky a vše mu vyčetla. On jí však vysvětlil, že to sbírá proto, aby kdyžtak nějakého psychopata na ulici poznal a vyhnul se mu. Poznal to na jeho očích - něco v nich chybělo. Také v něm hlodal ještě jeden důvod - tušil, že bude psát celý život o těchto lidech a takové příběhy.

V roce 1959 se Dave dostal ke starému cyklostylu a s bráchou Stephenem začali vydávat informační bulletin nesoucí název Dave's Rag (Daveův plátek). Dave se staral o sousedský zpravodaj a Steve psal recenze filmů a pořadů a přispěl také některými svými povídkami. Odezva na plátek byla příznivá, ale Davea to rychle omrzelo. Stephen nebyl ani zklamaný, bral to tak, že má více času zase jen na své psaní.

Jak moc miloval čtení, tak moc i psal. Jednou dostal od své mamky Ruth psací stroj Underwood. Od té chvíle psal nepřetržitě - o prázdninách skoro neopouštěl pokoj. Takhle ze sebe dostával vše, co chtěl. Zbavoval se strachů a neutichajících myšlenek. Také díky stroji mohl začít posílat své povídky do časopisů, byl přesvědčen, že se stane úspěšným.
Hodně povídaček a historek si pamatoval od rodinného přítele - strýce Clayta - a věřil, že se jednou budou hodit.

Psaní mu pomáhalo zvládat dětství a nemyslet jak na fyzické tak i emoční nepohodlí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama