Stephen King - Životopis - Dětství 1.část

3. srpna 2015 v 11:18 | LovingFan |  His life
Stephen se podle všeho neměl vůbec narodit.Jeho matka, Nellie Ruth Pillsburyová, která si nechávala říkat svým prostředním jménem, se 23.července 1939 ve Scarborough ve státě Maine vdala za Donalda Edwina Kinga.
Ovšem kvůli Donaldovým pravidelným a dlouhodobým závazkům mimo domov stálo jejich manželství na chatrných základech.
Ruth bylo od doktorů sděleno, že nikdy nebude moci mít děti.Tím pádem tedy požádali o adopci.
David Victor byl adoptován dne 14.září 1945.Ruth však roku 1947 zjistila že je těhotná.Stephen King se narodil 21.září 1947.Slaví narozeniny ve stejný den jako velikán H.G Wells, spisovatel klasiky sci-fi jako Válka světů.

Když měl S.King druhé narozeniny, jeho otec Donald ledabyle oznámil, že jde do obchodu pro cigarety a již se nevrátil. Tato událost Stevea velice poznamenala, ačkoliv se přes událost přenesl, něco takového stejně nikdy nezmizí. Tato ztráta ovlivnila celé jeho dětství po emoční stránce... Příbuzní si občas rýpli poznámkou - říkali mu táta "Done" (odešel do neznáma).
Ruth to sama nezvládala, tak se rozhodla, že budou přebývat u příbuzných.Chlapci měli velmi chudé dětství.Ruth se snažila, ale přesto se museli spokojit se společnou postelí a s obnošeným oblečením.Útočiště si nalezli v knihách.Navzájem si předčítali a podobně. Někdy seděli všichni u stolu a každý si četl svou knihu.

V mládí zažil další ztrátu. Když si venku hráli s kamarádem, zatoulal se moc daleko a Steve viděl jak kamaráda srazil vlak.Nic si nepamatoval, byl v šoku.Nyní ví jen to, co mu řekla matka.

Jako malý školák začal psát své první povídky. Inspiroval se v komixech - obkreslil bubliny a dosadil své postavy. Ruth byla velice šťastná a nadšená jeho tvorbou, ale zjistila, že komix obkreslil a navrhla mu, aby zkusil něco vlastního, že to určitě zvládne sám a lépe. Steve tedy zkusil první povídku Mr. Rabbit Trick. Ta se mamce velmi líbila a to Steva motivovalo - napsal pokračování. Za každou povídku/komix mu dala čtvrťák.Byly to první peníze co si vydělal.
V 7 letech napsal svůj první "horor". Líbilo se mu, že v hororech vždy přišli na nějaké šílené řešení situace. On psal o dinosaurovi, který devastoval město a vědci přišli na to, že byli dinosauři alergičtí na kůži a tak po něm házeli kožené boty, apod. a dinosaura tím odehnali. (Vemte si jak se od té doby zlepšil... :D)
Ruth jeho zájem o horor a sci-fi neschvalovala, ale jasné ne, neřekla nikdy. Jí samotné se přeci jen hororové příběhy líbily.
Stephen jako malý rád potají poslouchal rádiové vysílání Rayla Bradburyho (často pak nemohl usnout a chodil spát k bratrovi). S bratrem zbožňovali strašidelné série komixů - Castle of Frankenstein nebo E.C. (Entertaining Comics), který vydával Tales from the Crypt, The Vault of Horror nebo The Crypt of Terror.

Samozřejmě v tak mladém věku mají horory větší dopad na psychiku - Steve křičel ze spaní a měl noční můry. Mamka mu tak zabavila všechny časopisy, ale on si je steně nakoupil znovu. Když ho nachytala, zeptala se, proč takovým brakem ztrácí čas a on odpověděl "Jednou budu takový brak psát".

Měl rád i hororové filmy a rád navštěvoval kina. Když psal, vše se mu v hlavě promítalo jako film. Zkoumal efekty, jazyk a filmové triky. Také v kině zjistil, že lidé mají rádi pocit strachu a vyděšenosti. Jeho samotného děsily filmy jako například I was a Teenage Werewolf/Frankenstein, UFO útočí!, ... Rád sledoval i válečné filmy z 2. světové války.
(Například film I was a Teenage Werewolf se objevil ve filmu TO, kdy se vlkodlaka příšerně bál Richie. Nebo povídka Nadaný žák - chlapec posedlý SSákem z 2.sv.v. - i v dalších povídkách se projevuje informovanost ohledně 2.sv.v.).

Prošel mnoho různých tříd kvůli častému stěhování. 1. třídu musel dokonce opakovat kvůli hodně zameškaným hodinám, které zavinily vleklé nemoci (zánět krku a uší, spalničky). Časem se naučil, jak se s tím vyrovnat. Ale i přesto hodně času trávil sám a stál spíše stranou, byl spíše excentrický. Často se cítil jako vyvrženec, ale naučil se nestěžovat si a být zricha. Tuto část jeho já si nechával raději pro sebe a nechtěl, aby se k ní kdokoliv dostal. Jedinou možností, jak se s touto částí vypořádat, bylo začít psát, psát a psát...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama